středa 10. května 2017

květnové pokoukání

Mám ráda filmy a knihy a některé knižní a filmové zážitky musejí zkrátka dozrát a když se tak stane, pak je mohu poslat dál..
Viděla jsem od zimy dost filmů a některé byly z kategorie - nikdy více, inu člověk má zkusit všechno a jen hlupák by se nechal odradit pár špatnými volbami. Po pravdě měla jsem ruku častěji špatnou, než dobrou, ale zato ty dobré volby byly něco a to se právě chystám naservírovat..

Můj první knižní a zároveň filmový tip patří titulu Švadlena.
Přiznávám dobrovolně a bez mučení, že jsem si film koupila během vánočního běsnění a uschovala v šatníku a těšila se až přijde jeho čas. Když se mi pak skutečně podařilo osiřet doma, nedočkavě jsem si film pustila. Byla jsem okouzlena fantastickými kostýmy ve stylu padesátých let.Však je pod nimi podepsána Marion Boyce australská kostýmní diva, která první úspěchy sklízela například za odívání ve filmu Krokodýl Dundee. ( Vzpomeňte si na odvážné plavky Lindy Kozlowski. )
Příběh se odehrává v Austrálii a sympatické je, že tvůrci jsou vesměs z tohoto světadílu. Hlavní roli ztvárnila Kate Winslet. (Nutno říci, že to pěkné Angličance v buši více než sekne a již v první minutě jí odpustíte, že je asi tak o deset let starší, než by měla hrdinka filmu být. Uvěříte jí radostně a bez rozpaků. )




.. no, napadlo by vás, že dobře oblečená žena může ovlivnit výsledek fotbalového klání?!..

 
..Kate je stylově oblečena i na doma a příběh se pěkně rozjíždí...



...během prvních dvou třetin filmu si říkáte, no normální příběh, pak to ale přijde..


 
... velké finále a stylová cigareta, možná kouření škodí zdraví, ale tady je to nutný symbol..
 
Moje druhé květnové doporučení se týká  knihy: Dívka ve vlaku. Kdo to ještě nečetl, ať okamžitě běží k nejbližší knihovně, nebo knihkupectví.. Inu takový příběh, který začíná opět nenápadně, aby člověka postupně pohltil a následně položil na lopatky, tak umí psát Paula Hawkins..
Nedočkavě jsem čekala na rozuzlení a odmítala jsem uvěřit logickému vysvětlení, jež bylo hlavní hrdince neustále servírováno.. Postupně jsem vyloučila poruchu osobnosti, nebo alespoň to jak si to představuju.. Přes všechnu beznaděj v níž se hrdinka více než zabydlela, jsem stále cítila její neutuchající vnitřní sílu a nakonec vítězství.. Ano, konečné rozuzlení, aneb feministky radujte se, opět zvítězila žena. Důležitější však je, že hlavní postava zvítězila sama nad sebou..
Kniha se okamžitě stala hitem a dočkala se promtního zfilmování. Převedení do světa filmu se ujala americká produkce. Jak je v zámoří zvykem, tiché zoufalství a nesmělé truchlení se ve filmu proměnilo v drsné a ještě drsnější hlasité surovosti s dostatkem umělé krve a patosu.. V hlavní roli s hostující Angličankou Emily Blunt, jež neváhala pro roli přibrat, nebo spíše neshodit nic ze svých těhotenských kil, navíc téměř bez líčidel. ( Tuto osobní statečnost prokázala např. v příběhu Sicario, kde se pokoušela popasovat se s drogovými kartely..) Zkrátka Emily i přes mnohdy odpudivý vzhled, jež k roli patří, vévodí celému filmu a ani mladinká nymfička ve vedlejší roli ji nijak nezastínila. Zfilmování vpravdě americké knize neublížilo, přesto doporučuji zkousnout v první řadě knihu..
 

 
..denní náplň je denní náplň...aneb když jste bez práce..


...psycholog nakoukne pod skořápku a my s ním..


...v příběhu hraje cestování vlakem zásadní roli...


...nechoďte do lesa..

 
..přiznání je polehčující okolnost..
 
V Dívce ve vlaku potěší drobná, leč významná úloha Lisy Kudrow, alias Phoebe z Přátel..Trhlost nečekejte.. A kdo v nymfičce pozná hudební divu ze světa zadánků, aneb Hudbu napsal, slova složil, ano, ano,  holčička z Glee nám krapet vyrostla..
 
Třetí mé květnové pokoukání patří hudebnímu filmu Whiplash. Příběh od nadaného režiséra, autora La La Landu mě zaujal nejen příběhem, ale i použitím jazzových standardů. Je mi úplně jedno, že hlavní hrdina není skutečný bubeník a má levačku vážně levou, možná i pravačku, je to přeci herec, ne?! Použití umělé krve na efekt neskutečné dřiny beru, také mě neruší. Je více než jasné, že film musí používat přehnaných prostředků, neboť má jen omezené pole působnosti.. A bez velkého důrazu bychom si ničeho ani nevšimli..
Příběh nadějného kluka, který se touží dostat do prestižního orchestru a bubnuje, jako o život, až se mu sen splní. Setká se s ukrutným vedoucím orchestru, aby se z něj málem stal stejný příšerný exemplář lidského pokolení..Naštěstí si náš hrdina nabije hubu a to doslova a jako všechno špatné, ukáže se, že to všechno byla užitečná lekce, protože bez pokory a trochu víc toho cvičení to vážně nejde..fakt..
 
 


...když jsi v koncích svěř se...




..nevadí, že jsi utahanej, zkusíš to jindy, aneb citlivý výcvik..



...ale, ale..

 
 ..civilní snímek..
 
 
Damien Chazelle, natočil tento film, před oskarovým trhákem a ještě před tím se procvičil v komorním příběhu jazzového trupetisty a jeho trablech s dívkou. Přesněji, s dívkami. Film s názvem- Guy and Madeline on a Park Bench( 2009). Doporučuji rozhodně také..
 

 
.. trumpetista má dobrý nejen nátisk..

 
..civilní taneční scény mile dokreslují děj filmu..
 
Něžný příběh bez masivní holywoodské účasti rozhodně stojí za zhlédnutí..
 
 
To jsou tedy, prozatím mé květnové filmovo- knižní střely..
 
..hrr na ně, ať s panem Colinem, nebo bez..
 
M.tentokrát zasněná
 

 
 

 


neděle 13. listopadu 2016

šaty podle Gertie

Moc obdivuji retro, myslím retro styl. Zajímají mě střihy šatů, materiály a samozřejmě design interiérů i exteriérů. Nejvíce mě zajímá styl čtyřicátých až padesátých let. To je skutečná lahoda..

S tímto nadšením souvisí i sledování jedné šikovné ženy, která si koupila stařičký přehled střihů Vogue a začala si je upravovat. Práce se jí dařila tak moc, až si založila vlastní blog a začala vést kurzy šití... Vydání první knihy na sebe nenechalo dlouho čekat a nyní se pyšní spoluprací s prestižním vydavatelem střihů, firmou Butterick.

Jméno této kreativní ženy je Gertie Hirsh. přesvědčit se o jejích kvalitách můžete na jejím blogu, kde najdete odkazy i ke koupi knih. blog for better sewing
Ale o Gertie více jindy..

Dnes se musím podělit o svoji zkušenost s šitím šatů od Gertie, podle volně dostupného střihu..
Učarovaly mi tyto "koktejlové šaty"- střih ( střih si můžete stáhnout po zaregistrování k odebírání novinek, inu proč ne??)



No, uznejte sami, takové šaty člověk nutně potřebuje, hodí se nejen na odpolední čaj, koncert, či pěknou tancovačku..


 Stáhla jsem si střih a narazila na malinký problém.. Kontrolní okénko bylo o tři a půl milimetru menší v podélném i příčném směru.. Stáhla jsem střih znovu a vytiskla jinde, opět se stejným výsledkem..
Po krátkém váhání, jsem se rozhodla, že vše risknu a pustila se do kompletování střihu.. Možná se ty milimetry ztratily cestou přes oceán, kdo ví?! A já právě tyhle šaty nutně potřebuju...





Jestliže jsem kvůli chybějícím milimetrům váhala s volbou velikosti a raději vše poměřila, podle jiných šatů, pak s volbou látky jsem neváhala ani minutu a pustila jsem se do stříhání a kličkování..





... sousedovic kocourek mi přišel na pomoc, asi mi chtěl pomoci, abych byla opravdu kočka ?!

Pak se stalo něco, co mi vyrazilo dech... Stále jsem s obavami sledovala šíři sedla šatů a vůbec mi nedošlo, že když chybí něco na šířku, chybí i na výšku... Živůtek šatů mi na šíři seděl výborně, bohužel byl příliš krátký, tak jsem zvolila cestu - z nouze cnost a vložila olemovaný pásek. Využila jsem šikmý saténový proužek, jímž jsem začišťovala průramky.. Mám ráda, když jsou věci hezké nejen z pohledové strany..



.. a nedočkavé zkoušení bez vloženého zipu a ukončené délky...



..pozorným jistě neuteklo, že i záševky by měly bývaly být lehce posunuty...



...hotové šaty mě potěšily, upřímně, nejvíce, že jsem je i přes internetové nástrahy dokončila a mohu je dokonce nosit...

Prosím, neposuzujte mne s modelkou v úvodu, i já mám své limity..

Pokud vás tedy střih také zlákal, buďte prozíravější než-li já a nezapomeňte si ohlídat nejen šíři, ale i výši střihu. Inu dvakrát měř..

...samozřejmě nesmí chybět motivační píseň : ZDE

Nebojte se Gertie, prostě to zkuste, ani pan Colin se jí nebojí..

Michaela

středa 7. září 2016

tři ohlédnutí za létem

Je to tu zase, školní rok začal, léto končí.. Někdo si zvyká hůře...Nechce se loučit s pěkným počasím.. Sluneční paprsky mi připomněly filmy, kde se jedná o cestování, táborničení a zase cestování...

Jako první bych vám chtěla připomenout film v retro stylu z roku 1973 ( mimochodem moc dobrý rok..) Film v němž zazářil otec Ryan O´Neal spolu se svojí skutečnou dcerou Tatum O´Neal (ta se stala na dlouhá léta nejmladší držitelkou filmového ocenění..)
Papírový měsíc - Paper Moon je příběhem, kdy se sejdou na pohřbu, dospělý muž, živící se podomním ne úplně čistým prodejem biblí a tvrdohlavá dcerka zemřelé ženy. Muž dostane za úkol dítě dovést k tetě a tak jejich společná cesta začne.. Pokud vás napadá, že vše se vyvine krapánek jinak, než se zdá, myslíte si to správně..




... krabice a klobouček sehrají důležitou roli...





 
...musíte psát hůlkovým písmem... Addie a její plán..


...  koukej si sníst ten hot dog.... dlužíte mi dvě stě dolarů..., aneb s holčičkou to nebude lehký..


... fotografie, která ve filmu vlastně vůbec nevznikla... Pán musel jít po deváté sledovat slečnu Trixie coby břišní tanečnici...


... Addie  truchlí..


Moje druhé prázdninové ohlédnutí se týká dětí a tábora. Konkrétně : Khaki skautů...
Film Až vyjde měsíc ( Mooonrise Kingdom) je příběhem lásky na první pohled dvou dvanáctiletých dětí, kterým nikdo nerozumí a ony se přitom chovají tak dospěle.. Pozor! Rozhodně se nejedná o film pro děti, to tedy rozhodně ne! Film je plný absurdních situací a nečekaných zvratů a je neuvěřitelně dobře obsazený velmi dobrými herci.. Ve zkratce by se celý příběh dal shrnout: setkání, plán, útěk, nůžky pro leváky, vzpoura a konec dobrý..


 
...provedeme inventuru..




...a ty jseš co za ptáka? ..první setkání...



 
... ranní revize u snídaně.. někdo chybí..


... šerif má nápad..


.... nezbytná glosa na závěr..

Ve filmu je mimo jiné i skvělá hudba a milostná píseň francouzské ikony ZDE


Moje třetí ohlédnutí patří klasice - Easy Rider - Bezstarostná jízda. Jedná se o perlu zámořské kinematografie. Film vlastně nemá žádný děj, jde jen o jízdu na motocyklech užití měkkých drog a alkoholu. Vznikal bez pevného scénáře a zázemí, což i vzhledem k povaze a tehdejšímu životnímu stylu hlavních představitelů bylo maximálně dobrodružné..


... helmu mám, nádhernou..

 
..Dennis Hopper celou tuhle parádu dirigoval...


 
... jo, jsem právník, právník v base..


 
.. před cestou..

 
.. Peter Fonda strážníka nakonec přesvědčí...

Píseň, která se stala v roce 69 ohromným hitem ZDE

Létu zdar, nazdar!